Vánoční dárek

V sobotu 11.12. jsme letos naposledy vyjely na závody. Tentokrát do koňské haly, do Svojetic. Ráno jsme vyjížděli už v 6 hodin, cestou nabrali Olinu s Aróskem a v 6,15 jsme už vyjížděli z Tábora. Cesta byla příšerná, přesně jak v televizi předpovídali. Nebylo prohrnuto, sněžilo, nízká viditelnost (většina cesty za tmy), před náma furt 3 kamiony. Jela jsem s hrůzou v očích a na tachometru bylo pořád mezi 50 a 70 km/h. A nejhorší bylo posledních 15 kilometrů, skoro pořád do kopce po sněhu. Nakonec jsme ve zdraví dojeli ve 3/4 na 8, přesně před plánovaným koncem přejímky. Měli tam malé parkoviště, takže se auta naštosovala za sebe, a bylo jasné že zrovna my budeme odjíždět jako poslední :-(

Na přejímce jsme odevzdali zabalený dárek a šli se rozložit na tribunu. Penny jsem zabalila do mojí starší bundy, kterou jsem jí extra s sebou vezla (to měla servis, co?) a pak byla prohlídka jumpingu, kterým se začínalo. My jsme šly na řadu hned jako druhé. Zvládli jsme dobře náběh do slalomu, po něm si Penny zamířila k tunelu (6). Naštěstí jsem jí uřvala, ale asi jí to rozhodilo, takže se odrazila brzo a spadla přímo do laťky, která se samozřejmě poroučela k zemi (chyba). Zbytek doběhla bez problémů, stačilo to pouze na 12.místo z 27.

Následovaly zkoušky A1. Tam potíže nenastaly, i když sestupná zóna na kladině byla šlápnutá možná jedním drápkem a kdoví jestli...Nicméně bez chyb, s PR nic moc 3 a něco, 1.místo ze 7.

Pak už na nás šla dost zima, takže když odběhaly holky z AKT v SA2, šly jsme se ohřát a najíst do místní restaurace, kde jsme hromadně objednali smažáky. Vzali jsme s sebou i psy a jediná Penny se propracovala až na můj klín,ostatní museli zůstat na zemi :-) Řádně posilněni a ohřáti jsme šli ještě s pejskama do lesa na procházku a potom  už zpátky do haly, co kdyby se už běhalo agility.

Začínali SA, takže zase my nastupovaly jako druhé v pořadí. Tady jsme vyrobily nepochopitelné odmítnutí mezi zdí(8) a tunelem (9). Ukázala jsem jí na tunel a sama uhla doleva, abych si ušetřila 2 kroky, a ona, potvora ucukla za mnou. Přitom to nebylo těžké, nechápu. Tentokrát sestupka kladiny OK, následovalo možné vyslání do tunelu z druhé strany (to jsme si odpustily a radši jsem to oběhla s ní), slalom zvládla bravurně, i houpačka se povedla. 11.místo. Během posledního běhu vyhrávaly koledy, po doběhnutí jsme dostali dáreček od pořadatele (čokoládička s přáníčkem) a šli jsme si vybrat dáreček pod stromečkem. Milé.

Ze zcela nepochopitelných důvodů po nás nešli běhat MA (kteří byli na řadě a bylo jich 20), ale LA, kterých bylo 50, takže než se dostala s běháním na řadu Olina, všichni táborští už byli na cestě domů. No, stejně jsme měli zablokované auto a mohli jsme teda už počkat i na vyhlášení. Penny dostala kloubní výživu pro LARGE a rybí olej :-)

Cesta domů už byla lepší, z pod sněhu už vykoukla skutečná silnice, a tak i když jsme se vraceli za tmy, jelo se už dobře.